Kurýrní služby a přeprava zásilek
Dispečink: +420 272 926 441

Kalkulátor kurýr Praha

Jednorázová zásilka online

Chcete rychle a levně
poslat zboží po Praze a okolí?

Při objednávce online sleva 5%.

Objednat zásilku

Zaregistrujte se nyní a získejte následující výhody

1. Pokročilá správa objednávek.
2. Rozsáhlá historie zásilek.
3. Možnost platby převodem.

REGISTROVAT

Logistika ve farmaceutickém průmyslu

21. 2. 2012

Logistické procesy ve farmaceutickém průmyslu podléhají přísné regulaci národních i nadnárodních orgánů, a to ve všech fázích - od převzetí výrobků přes skladování až po doručení. Vyhovět všem požadavkům je možné pouze za použití moderních logistických technologií. Z hlediska vývoje těchto inovací lze "farmaceutické logistice" s určitou nadsázkou přisoudit roli, jakou představuje vojenský výzkum pro běžný průmysl. Výrobci si proto vzhledem k náročnosti logistických procesů ve zdravotnictví většinou na obsluhu celého řetězce najímají specializované 3PL firmy.

Vysoce konkurenční světový trh s léčivy čelí v poslední době novým výzvám, jako například předpokládanému snížení tržeb v důsledku expirace patentů některých klíčových léků, stále komplikovanější legislativě pro farmaceutický průmysl či pomalému vývoji nových léků, v důsledku čehož došlo mezi farmaceutickými výrobci k mnoha fúzím a akvizicím. Dodavatelské řetězce na tomto poli mají tudíž ještě širší záběr - výroba je více globalizovaná a dodavatelské řetězce končí, ale i začínají mnohdy ve velice odlehlých oblastech. Podle studie Global Pharmaceutical Logistics 2012 společnosti Transport Intelligence mohou z této situace těžit velké logistické firmy, a to zejména ze tří důvodů:

1. Výrobci se přesouvají na nové dynamické trhy v Asii a Jižní Americe. Důvodem je prodej, ale i outsourcing. Náklady na výrobu, výzkum i vývoj jsou v Evropě a Spojených státech stále vyšší, a proto přesouvají farmaceutické firmy své aktivity do zemí, jako Čína nebo Indie. A zde budou potřebovat kvalitní a spolehlivé logistické partnery.

2. Zvýšená poptávka po specifických lécích a biofarmakách přináší i potřebu dalších služeb s přidanou hodnotou.

3. Výrobci se stále více uchylují k outsourcingu logistických služeb, protože uskladnění a distribuce léků vyžaduje vysoké investice do nejrůznějších technologií a protože se kvůli rostoucímu konkurenčnímu boji musejí intenzivněji soustředit na výzkum a vývoj.


DYNAMICKÉ TRHY

Z oblastí, které mají letos významný potenciál pro přepravní a logistické služby, udává předpověď Transport Intelligence hlavně obory odolné proti hospodářskému poklesu, například potraviny a nápoje nebo zdravotnictví. Země jako Čína, Brazílie nebo Indie představují pro západní farmaceutické firmy velkou příležitost. Legislativa pro výrobu a distribuci léčiv zde není tak přísná a se stále početnější střední třídou zde bude narůstat i poptávka po západních lécích, přičemž doposud v těchto zemích velkou část poptávky uspokojovala tradiční medicína. Výrobci se snaží vstoupit na zdejší trhy pomocí místních producentů a distributorů. S ekonomickým růstem zemí BRIC sem přesouvají farmaceutické firmy některé operace, aby mohly efektivněji působit na trzích západního světa, který pro ně stále ještě představuje hlavní zdroj příjmů.

A to je příležitost pro velké logistické firmy, jež mají v dynamicky se rozvíjejících ekonomikách již vytvořené zázemí a nabízejí širokou paletu služeb od poradenství přes speciální skladování a distribuci až po celní úkony. Například DHL má celosvětovou síť skladovacích a distribučních center zaměřených na zdravotnictví. Podobně tak TNT nebo UPS, která nedávno získala logistickou společnost Pieffe Group, jež se dlouhodobě zaměřuje na oblast farmacie.

S přesunem výrobních operací do Asie a Jižní Ameriky však také stoupají nároky farmaceutických firem na technologie používané při transportu, jelikož doba převozu ke koncovým zákazníkům se značně prodloužila. Logistické firmy se tak snaží uspokojit nároky výrobců a zavádějí nové typy kontejnerů, které udržují teplotu uvnitř systému nejen pomocí napojení na elektrickou síť, ale po dlouhou dobu i nezávisle. Navíc lze monitorovat vnitřní prostor a údaje přenášet přes internet zákazníkům. Například Dachser začal nedávno intenzivně spolupracovat se švédskou společností Envirotainer, která je předním výrobcem kontejnerů s kontrolovanou teplotou, a získal pro některé své německé pobočky akreditaci pro poskytování letecké přepravy farmaceutických výrobků v souladu se zásadami GDP (Good Distribution Practice).

Podle studie "World Pharmaceutical Packaging" od Freedonia Group poroste světová poptávka po farmaceutickém balení do roku 2015 o 5,5 % ročně a dosáhne úrovně 62 mld. dolarů. Rozvinuté země západní Evropy, USA a Japonska vytvoří přes 70 % této hodnoty, ale na druhou stranu čínský trh bude růst nejrychleji a i Indie a Brazílie poskytnou díky rapidní modernizaci farmaceutického sektoru velkou příležitosti k expanzi firem zaměřených na farmaceutické obaly. Největším spotřebitelem budou Spojené státy a v růstu západoevropských trhů se odrazí nové vládní regulace, které se týkají dávkování, vyšších bariérových hodnot a ochrany proti padělatelům.


VELKODISTRIBUTOŘI

Přeshraniční a transkontinentální přesun farmaceutických produktů převážně zajišťují velké logistické firmy. Uvnitř většiny evropských států je však praxe jiná - logistické služby při distribuci léčiv zajišťují zejména specializovaní velkodistributoři (tzv. full line wholesalers). "Bohužel nemáme přesná čísla o jednotlivých zemích, ale průměrně kolem 88 % léků na předpis, které putují do lékáren, rozváží velkodistributoři," říká Monika Derecque-Pois, ředitelka Evropské asociace velkodistributorů léčiv (GIRP), jejímž členem je i česká Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL). Tu v roce 1993 zakládalo 13 společností, ale po mnoha fúzích a akvizicích se členská základna postupně zúžila na 4 velkoobchodní farmaceutické firmy, které společně zaujímají většinový podíl na trhu s léčivými přípravky a zdravotnickým materiálem a plní funkci distributora s kompletním sortimentem pro lékárny. Členy asociace jsou firmy Alliance Healthcare, Gehe Pharma, Pharmos a Phoenix.

Velkodistribuce léčiv je přísně kontrolovanou oblastí, která zasahuje do všech oblastí logistiky, od skladování přes identifikaci, IT systémy a skladové nemovitosti po přepravu a manipulaci. Podmínky na farmaceutickém trhu se velmi rychle mění a ovlivňují chování všech účastníků řetězce. Lokální velkodistributoři čelí v současnosti výzvám, jakými jsou zavádění nových modelů distribuce, konkurence klasických logistických firem a globální ekonomická recese a s ní související požadavky úspor. "Co se týče českého trhu, tak příliš velká expanze se nedá očekávat, vzhledem k úsporám v oblasti zdravotnictví a dopadů krize. Proto zásadní změnu z hlediska objemu trhu nečekáme. Velkou výzvou bude servis a kvalita," říká Renáta Hanáková, manažerka logistiky ve firmě Teva Pharmaceuticals.

K tomu je třeba přičíst změny legislativy a zvýšené nároky na provozovatele velkodistribuce léčiv s ohledem na novelizaci principů správné distribuční praxe. GDP (Good Distribution Practice) jsou zásady správné distribuce léčivých přípravků pro humánní použití založené na evropské směrnici 92/25/EEC. Je to vlastně jakýsi záruční systém, který zahrnuje požadavky na nákup, příjem, uskladnění a přepravu; například stanovuje nároky na kvalifikaci a schopnosti pracovníků v určitých úsecích řetězce, reguluje tvorbu dokumentace a záznamů, uvádí klimatické a hygienické požadavky pro převoz i skladování, požadavek cirkulace zboží, mechanismy kontroly kvality zboží i obalů nebo požadavky na předání a odvoz vratek. Velkodistributoři musí reagovat na změny regulace mimo jiné pomocí investic. "Máme připraveny poměrně výrazné investice do rozvoje skladů, jak kapacitního, tak technologického," říká ředitel pro logistiku firmy Pharmos Jiří Sova.

Globální trend přesouvání výrobních prostředků na dynamické trhy distributoři v ČR zatím nezaznamenali, což potvrdil například obchodní ředitel pro nákup a marketing společnosti Phoenix Petr Hudec. Ani české pobočky velkých producentů léků zatím nepotvrzují, že by se jejich firmy významně přesouvaly na asijský a jihoamerický trh. "Jsme globální firma působící ve více než 120 zemích světa. Jak Asie, tak Jižní Amerika jsou pro nás trhy enormně důležité z hlediska progrese rozvoje. Stabilitu nám dává ale hlavně silná přítomnost na evropském a americkém trhu a samozřejmě v Izraeli," vysvětluje Renáta Hanáková z Teva Pharmaceuticals. David Skalický z firmy Novartis rovněž nepotvrdil explicitně zájem o přesun vývojových či výrobních kapacit firmy: "Novartis rozšiřuje svoje výrobní kapacity flexibilně podle požadavků trhu."

Ani na základě údajů z pronájmů industriálních nemovitostí se nezdá, že by Česko zaznamenalo přesun farmaceutických firem do zemí BRIC. "Společnosti srovnávají rentabilitu investic v různých částech světa a Asie ve srovnání s Evropou velmi často vyhrává, nemůžeme však hovořit o trendu ve farmaceutickém odvětví. Naopak jsme zaznamenali některé investiční záměry farmaceutických firem, které míří do střední Evropy," říká Jaroslav Kaizr, vedoucí pronájmu průmyslových ploch v Cushman & Wakefield.


POSKYTOVATELÉ

Klasické logistické firmy se v minulosti snažily získat zákazníky z řad farmaceutických firem, i Česká pošta o tomto způsobu podnikání uvažovala, ale zdravotnictví podléhá silné regulaci a mnoha požadavkům, které jsou náročné na investice. Proto se u nás tomuto specifickému odvětví logistiky věnují spíše velcí a silní specialisté. "Logistika ve farmaceutickém průmyslu je zajímavé téma, v současné době ale žádného klienta z tohoto sektoru nemáme," řekla Ingrid Bellmannová z DHL Supply Chain. Pro společnost Dachser není v ČR tato oblast v popředí jejích zájmů.

Odhaduje se, že zásobování lékáren obstarají v ČR velkodistributoři z necelých 90 %. Seznam schválených distributorů léčivých přípravků, který vydává Státní ústav kontroly léčiv (SÚKL), je sice poměrně rozsáhlý, obsahuje však jak výrobce léčiv a jejich jednotlivá pracoviště, tak distributory, kteří rozvážejí pouze několik položek.

Transport zboží s kontrolovanou teplotou je technologicky poměrně náročná oblast. Termolabilní látky podléhají přísně kontrolovanému režimu, jenž se monitoruje, validuje a eviduje tak, aby bylo možno garantovat kvalitu přepravy podle GDP. "Používáme vozidla s plně řízenou teplotou, nebo kombinaci vozidel s kompenzovanou teplotou a aktivní nebo pasivní validované termoboxy. Podmínky při přepravě jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány příslušnými kalibrovanými zařízeními. Nároky výrobců léčiv i státních autorit se zvyšují," vysvětluje Jiří Sova.

Farmaceutické produkty se skladují a převážejí při velmi rozdílných teplotách, které jsou stanoveny registrační dokumentací. Obecně pro skladování platí 3 pásma, a to 2 až 8 °C, 8 až 15 °C a 15 až 25 °C; pro transport se v praxi využívají dva režimy - 2 až 8 °C a 2 až 25 °C, přičemž je třeba zohlednit délku expozice pro daný lékařský produkt. Mražené výrobky vyžadují speciální režim přepravy i skladování, ale to není v běžné distribuci tak časté.

Naprostá většina přeprav, které vykonají velkodistributoři v ČR, se odehrává po silnici. V přeshraniční přepravě se dává přednost rychlejším způsobům, tedy na velké vzdálenosti zejména letecké, samozřejmě i pro ně platí regulační opatření vyplývající z legislativních norem a dodržování GDP. Velkodistributoři převážejí v naprosté většině léky. "Pokud je mají zákazníci v sortimentu, převážíme i vitamínové doplňky či kosmetiku, případně propagační materiály. Postupy se neliší od postupů pro zacházení s léky," dodává Jiří Sova z Pharmosu.

Logistické služby velkodistributorů končí předáním zásilky v lékárně a odvozem prošlých produktů. Soukromým osobám se léky běžně nedoručují, protože farmaceutické produkty mohou ze zákona přebírat pouze oprávněné osoby. "Zajišťujeme celý řetězec od výrobce po lékárny. Soukromým osobám ve smyslu konečného spotřebitele nejsme oprávněni dodávat," uvádí Jiří Sova. Tuto službu však běžně zajišťují lokální kurýrní služby, které mohou s předpisem do lékárny zajet místo zákazníka, či absolvovat kolečko k doktorovi pro recept, do lékárny pro léky a zpět k zákazníkovi.


VÝROBCI

Velkodistributoři spolupracují prakticky se všemi většími výrobci. Ti vyžadují zejména vysokou kvalitu a spolehlivost přepravy. "Zpravidla naše služby hodnotí KPI a důraz kladou na včasnost a přesnost, což znamená minimum reklamací na záměny či poškození zboží. Dodržení podmínek, tj. kvality přepravy a skladování podle mezinárodních norem WHO, je naprosto základní podmínkou pro smluvní vztah," říká Jiří Sova. "Hlavně chtějí, abychom dodržovali normy a předpisy," shoduje se Petr Hudec ze společnosti Phoenix.

I zástupci farmaceutických výrobců uvádějí, že kvalita služeb distributora je základním předpokladem pro spolupráci. "Kvalita služeb v první řadě. Náš partner musí respektovat společný zájem, a tím je dodržení nejvyšších standardů kvality služeb a efektivity nákladů za předpokladu přiměřeného profitu obou společností. Pokud se partner necítí být součástí týmu, pak není a nebude součástí týmu," říká Renáta Hanáková z firmy Teva.

Významné farmaceutické firmy, které působí v Čechách, mají většinou celosvětovou síť poboček a distribuci organizují globálně, zatímco rozvoz uvnitř jednotlivých zemí si zařizují pobočky samostatně. "Logistika je strategicky i procesně řízena globálně, pro dopravu ze Švýcarska do Česka využíváme globálně kontraktované dopravce. Zboží dodáváme všem velkým distributorům v ČR nebo přímou distribucí, kde využíváme i lokální dopravce," informuje David Skalický z firmy Novartis.

"V oblasti logistiky se interně zaměřujeme zejména na činnosti související s plánováním a zajišťováním kapacit. Veškeré ostatní fyzické služby po splnění všech náležitostí souvisejících se specifiky léčivých přípravků a jejich vstupu do spotřebitelské sítě řešíme outsourcingem. Vzhledem k šíři a záběru našeho portfolia využíváme všechny hlavní velkodistributory," dodává Renáta Hanáková.


IDENTIFIKACE

Farmaceutické produkty mají vlastní systém identifikace. Se vznikem soukromých lékáren došlo k zásadním změnám jak ve způsobu objednávání léků, tak v koncepci skladového hospodářství lékáren. Dnes je již samozřejmostí, že lékárny objednávají zboží denně, v některých případech i několikrát za den. Skladuje se jen nejdůležitější část sortimentu a léky, které jsou požadovány méně často, se objednávají přímo pro konkrétního zákazníka. "Identifikace je něco jako základní kámen celého systému eHealth. Nelze vytvářet jakékoliv složité komplexy programů, aniž by nebyly jasně definovány a zajištěny základní číselníky. Jde nejen o registry výrobků, ale i služeb," říká Josef Šimáček z firmy Pharmdata.

Již řadu let existuje snaha nastavit univerzální systém kódování. Přesto v současnosti stále funguje celá řada číselníků, které mají pouze omezenou použitelnost. Identifikace přípravků pomocí kódů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se týká jen registrovaných přípravků a navíc se jedná pouze o informační kód, který označuje, že výrobek je povolen k prodeji a užití. Limitované možnosti má i kódování hrazených přípravků pomocí číselníku pojišťoven, stejně tak jako systém číslování APA.

Pro vytvoření koncepce jednotného systému číslování (kódování) všech přípravků obchodovaných v síti lékáren a jeho průběžné spravování založilo 9 společníků sdružených v asociaci AVEL v roce 1997 dceřinou firmu PharmData.

Celý návrh koncepce se vyvíjel postupně. Vznik systému identifikace souvisí se vznikem společnosti Schulze (později Phoenix Lékárenský velkoobchod) v Praze, jejíž datová základna začala v roce 1992 s kódováním všech svých výrobků. Za základ číselníku sloužil kód SÚKL, který byl rozšířen na 7 číslic. Postupem času byl uvedený číselník rozšířen do všech závodů společnosti Schulze pod názvem APA.

V počátečním období jej přijali všichni členové AVELu a distributoři proto postupně "spárovali" své číselníky s kódováním APA. Tento krok byl nevyhnutelný pro nástup nového, mnohem efektivnějšího číselníku PDK. Zatímco APA je prostá číselná řada a přiřazení tohoto kódu k přípravku je vlastně nahodilé, u číselníku PDK se využívá celosvětově uznávaného systému čárových kódů, jehož základem je kód EAN 13, používaný v rámci celé Evropy. Tento kód obsahuje informaci o zemi původu, výrobci a přípravku. Kód je nejen číslo, použitelné při elektronické objednávce, jeho grafická podoba je umístěna i na obalu každého přípravku.

Struktura číselníku PDK se stále průběžně vyvíjí a dnes obsahuje přes 200 polí (informací o produktu) včetně kódu APA, kódu SÚKL a čárového kódu, který se většinou shoduje s 13místným kódem PDK. V současnosti je v tomto číselníku více než 70 tis. záznamů o aktivně obchodovaných lécích a léčivých přípravcích a více než 130 tis. záznamů o zdravotnických prostředcích (reálně je obchodováno 50 až 60 tis.), které se nabízí na trhu. Obměna položek PDK je v rozmezí od 2 let (léčebná kosmetika) do 15 až 20 let (registrované léky a tzv. speciál zdravotnické techniky) s tím, že průměrná "životnost" je cca 6 až 7 let.

Od roku 2009 je k dispozici i číselník PDK-ZP, který je určen zejména pro potřeby nemocnic. Největší pracnost při vytváření a údržbě registrů není v samotném založení záznamu, ale v jeho průběžné údržbě a aktualizaci v souladu s vnějšími podmínkami, např. se změnami zákonů a vyhlášek.

K dalším perspektivním formám identifikace ve zdravotnictví patří matrixové čárové kódy (dvojrozměrné) a RFID čipy. "Obě tyto metody mají svá pozitiva, ale také stinné stránky, zejména vyšší cenu. U RFID dochází i k nepřesnostem při čtení ve větším množství položek najednou. Matrixové čárové kódy zase vyžadují nové čtečky a především kvalitní tiskárny v expedici výrobních závodů," říká Josef Šimáček z firmy Pharmdata.


SKLADOVÉ A VÝROBNÍ HALY

"Farmaceutická logistika" klade vedle striktních požadavků na převoz i vysoké nároky na skladové prostory. "V případě skladování farmaceutického zboží a zdravotnických potřeb mají obvykle farmaceutické firmy požadavky na klimatizaci (chlazení), zatemnění a kontrolu vlhkosti. Prostory, které chce firma používat pro výrobu či skladování, musí schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv," říká Milan Korbelář z industriálního týmu poradenské společnosti Jones Lang LaSalle.

Většinou lze pro skladování farmaceutických produktů upravit kvalitnější industriální nemovitosti. "Základní technická specifikace skladových prostor pro farmaka se nemusí příliš lišit od běžné technické specifikace standardního skladového prostoru třídy A. Jinými slovy i standardní sklad třídy A lze upravit pro skladování farmak dle požadavků uživatelů z řad farmaceutických společností i dle požadavků zákonných norem," uvádí Jaroslav Kaizr ze společnosti Cushman & Wakefield a dodává: "Úpravy většinou spočívají v instalaci vzduchotechniky a měřicího zařízení, které umožní kontrolu a regulaci teploty nebo i vlhkosti ve skladovém prostoru. Sklad rovněž musí splnit nároky na uskladnění některých specifických látek se zpřísněným režimem, což se řeší vestavbou s regulovaným přístupem. Některé společnosti rovněž zatemňují prostory a vybavují je sekčním osvětlením s nízkým tepelným únikem. Zajímavým řešením může být i oddělení příjmu a expedice zboží, což přispívá ke stálosti prostředí ve skladovém prostoru."

Logistické procesy ve farmaceutickém průmyslu podléhají přísné regulaci

Zdroj: logistika.ihned.cz

<- Zpět na aktuality